Kongres INER

Jako každý rok v posledních letech zúčastnili jsme se minulý týden s manželkou kongresu INER (= Institut natürlicher Empfängnisregelung Rötzer = Institut přirozené regulace početí Rötzer). Bývá na jaře v různých německy mluvících zemích: vloni v Jižním Tyrolsku, jindy ve Švýcarsku, v Německu (i v bývalé NDR), nebo v Rakousku. Příští rok se bude konat ve Vöcklabrucku v Rakousku, bývalém bydlišti zakladatele INER, profesora doktora Josefa Rötzera, který zemřel v roce 2010 ve věku 90 let, jako oslava sta let od jeho narození.

Můj vztah k dr. Rötzerovi se datuje od 70. let minulého staletí, kdy jsme s manželkou objevili v knize Ingrid Trobischové odkaz na jeho metodu. Koupili jsme jeho učebnici a praktikovali od té doby jeho přístup až do 90. let, kdy jsme přešli na metodu Ligy pár páru, která má ale také základ v práci Dr. Rötzera.

Protože jsem často o něm mluvil, rozhodl v roce 2003 můj šéf z americké Ligy, abych přeložil Rötzerovou učebnici do angličtiny. To jsem také udělal. V překladu korespondují strany přesně se stranami německého originálu. Myslel jsem, že bude jen správné, když poskytnu svůj překlad také INERu. Dr. Rötzer se velmi radoval, i když INER nemá pobočky v anglicky mluvicích zemích. Když byl můj šéf v listopadu 2003 v Evropě, navštívili jsme Dr. Rötzera ve Vöcklabrucku. Pamatuji si, jak nás vyhlížel z okna.

Vysvětlil, že se relativně často stává, že si někdo z německy mluvící země vezme cizince/ku, kteří se domluví spíš anglicky než německy. Zvlášť proto uvítal, že ty strany v překladu korespondují přesně s originálem.

Jeho prostorný dům byl fenomén! Regály až na strop byly plné záznamů cyklů. Měl, pokud si to správně pamatuji, asi 600.000 záznamů, které sbíral od roku 1951. Na jednom stole ležely ještě nezpracované tabulky a korespondence.

Když Dr. Rötzer v roce 2010 zemřel, jel jsem na jeho pohřeb. Vedení organizace převzala jeho dcera Elisabeth Rötzerová, která s otcem od začátku úzce spolupracovala. INER je vysloveně křesťanská organizace, přitom jsou vedoucí švýcarské i německé větve evangelíci. Na začátku každého dne kongresu bývá krátká evangelická biblická úvaha a na konci kongresu v neděli mše sv. Takže je INER krásným svědectvím o tom, jak může vypadat v praxi užitečná spolupráce mezi evangelíky a katolíky. Není teoreticky důvod, proč by nemohli i nevěřící praktikovat PPR. U INERu, ani u Ligy jsem ale mezi spolupracovníky osobně žádné nevěřící nepoznal.

David Prentis