Kojení a jeho vliv na délku neplodného období po porodu

Výstupy z dotazníku „Návrat plodnosti po porodu, kojení, přirozené metody, intimita“, 1. část

V srpnu 2020 jsme v našem bulletinu informovali o dotazníku, který má za cíl mapovat průběh návratu plodnosti po porodu, souvislost s kojením, první cykly a to, s jakou jistotou se manželé v tomto období orientují. Rádi bychom shrnuli alespoň nejzajímavější data, v tomto článku se podrobněji podíváme na způsob/intenzitu kojení a vztah k návratu plodnosti.

Respondenti

Do února 2021 jsme dostali z Čech i ze Slovenska celkem 210 odpovědí k 276 návratům plodnosti po porodu (některé ženy vyplnily dotazník k několika porodům). Odpovídaly nejen absolventky kurzů LPP, ale i Cenapu nebo uživatelky některé z variant hlenové metody. Některé ženy znaly přirozené metody pouze z literatury a část žen neměla o přirozených metodách žádné informace.

Možné přístupy k návratu plodnosti po porodu

Absolventi kurzů LPP znají termín ekologické kojení. S tímto označením přišla v r. 1972 Sheila Kippleyová. Základním principem ekologického kojení je stálá blízkost matky a dítěte a časté sání. Dodržení tohoto principu umožňuje, aby dítě pilo, kdykoli potřebuje; v důsledku toho může matka očekávat prodloužené období neplodnosti po porodu. Sheila Kippleyová formulovala 7 zásad (podrobněji na webu LPP nebo v knize Sedm zásad ekologického kojení), jejichž dodržování má podstatný vliv na délku neplodného období po porodu:

1. výlučné kojení v prvních šesti měsících
2. upokojit dítě kojením
3. nepoužívat láhve a dudlíky
4. noční kojení
5. odpočinek během dne
6. kojit podle potřeb dítěte, vyhnout se intervalům
7. vyhýbat se všemu, co odděluje matku od dítěte ve dne i v noci

Sheila Kippleyová dokládá, že matky, které kojily tímto způsobem, zaznamenaly v průměru 14,5 měsíce po porodu bez návratu cyklů, 93% matek bylo bez menstruace po 6 měsících, 56% po 12 měsících a 34% po 18 měsících. Možnost otěhotnění před první menstruací po porodu je při tomto přístupu v prvních třech měsících méně než 1%, ve 4-6 měsíci 1-2% a dále po zavedení příkrmů až do první menstruace cca 6%, i když žena nesleduje známky vracející se plodnosti (hlen, čípek, teplota).

Dalším přístupem k plodnosti v období po porodu je tzv. metoda laktační amenorey (LAM). Na konferenci v Bellagiu (1988) definovali vědci na základě dat z více studií podmínky, za kterých lze kojení bezpečně a efektivně využívat pro účely rozestupu mezi porody. LAM má tři kritéria, pokud jsou všechna splněna, je méně než 2% možnost otěhotnění (opět bez sledování jakýchkoli dalších známek vracející se plodnosti):

1. žena musí plně nebo téměř plně kojit
2. musí být amenoreická (žádné krvácení po 56. dnu po porodu)
3. její dítě nesmí být starší než 6 měsíců

Některé ženy se brzy po porodu rozhodnou pro některou z přirozených metod (STM, ovulační, ap.) protože plně nekojí nebo chtějí sledováním známek plodnosti ještě více snížit možnost těhotenství např. v situaci po císařském řezu.

Způsob kojení a návrat plodnosti – dotazník

Na základě získaných odpovědí jsme ženy z dotazníku rozdělili do několika kategorií:

1. ekologicky kojící ženy (splňující všech 7 kriterií)
2. „téměř“ ekologicky kojící ženy (nebylo stoprocentně splněno kriterium o odpočinku během dne – zajímalo nás, nakolik nedostatek odpočinku může mít vliv na délku neplodného období po porodu)
3. ženy, které splňovaly kriteria pro ekologické kojení, ale začaly se zaváděním nemléčných příkrmů o něco dříve než v ukončeném 6. měsíci (nejčastěji 5. měsíc)
4. plně kojící ženy (příkrmy od 6. měsíce), hlavním rozdílem mezi plně a ekologicky kojícími ženami bylo používání dudlíku, popř. dítě spalo ve vlastní oddělené postýlce, v některých případech krmení odstříkaným mlékem
5. plně kojící ženy (příkrmy zavedeny ve 4.-5. měsíci)
6. částečně kojící ženy (umělé mléko v prvním půl roce po porodu)
7. nekojící ženy (ze všech odpovědí přišla pouze jedna od ženy, která nekojila)

Pro každou skupinu žen přikládáme vždy dva grafy – první ukazuje, kolik měsíců po porodu se vrátily cykly, druhý, v kolika měsících věku dítěte ženy odstavily (ne všechny ženy v době odesílání odpovědí již své dítě odstavily, takže ve druhém grafu je vždy o něco méně žen).

Ekologické kojení: i když jde o menší vzorek žen (62) a data bude dobré sbírat dál, překvapil nás jak průměrný návrat plodnosti v této skupině (která je ve způsobu kojení srovnatelná s výzkumem Sheily Kippleyové), tak počet návratu cyklů ještě před uplynutím půl roku po porodu. Zatímco průměr jsem očekávala vzhledem ke zkušenostem z poradenství spíš o něco nižší, u návratu cyklů v prvním půl roce bych naopak očekávala méně než 27% žen. Ve srovnání se studií z USA (7% návratů plodnosti v prvních 6 měsících) je to opravdu hodně. V našem dotazníku bylo v této skupině žen 73% matek bez menstruace po 6 měsících, 42% po 12 měsících a 21% po 18 měsících.I když rozdíl mezi prvními dvěma skupinami byl zejména v tom, nakolik si ženy přes den dokázaly najít čas na odpočinek, v průměru se ženám, které se cítily unavené, vracela plodnost o něco dříve.

Zajímavým zjištěním bylo, že ženy v těchto prvních dvou skupinách mnohem častěji (ve 37%) odstavily až po 2. roce věku dítěte. Už v následující skupině to bylo jen 19% žen a u plně kojících žen pouze 11%. U velmi pozdních odstavení se většinou jednalo o tandemové kojení.

Jediným velkým rozdílem oproti předchozím skupinám bylo ve třetí skupině dřívější zavedení nemléčných příkrmů, nejčastěji v 5., občas i ve 4. měsíci. Důvodem je pravděpodobně některými pediatry propagované imunologické okno (doporučení zavádět příkrmy mezi 4.-6. měsícem věku miminka, aby se snížilo riziko vzniku alergií – toto doporučení je ale v rozporu mj. i s doporučením WHO kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce…).

Graf jednoznačně ukazuje v průměru dřívější návrat plodnosti i větší procento návratů plodnosti před ukončeným 6. měsícem věku dítěte.Ženy, které jsou zařazeny mezi plně kojící, často používaly dudlík, dítě mělo vlastní postýlku. Jak použití dudlíku, tak snaha o samostatné spaní miminka se odráží na frekvenci a délce kojení a tím i nižší hladině prolaktinu a dřívějším návratu plodnosti oproti předchozímu způsobu kojení a péče o miminko. Jakkoli je pochopitelné, že si maminka potřebuje odpočinout, je potřebné, aby si ženy byly vědomy pravděpodobnosti dřívějšího návratu plodnosti.

Tuto skupinu žen jsme rozdělili také podle toho, kdy byly zaváděny nemléčné příkrmy. Vliv zavedení příkrmů ve 4.-5. měsíci je z grafu jasně parný…

Brzký návrat plodnosti u částečně kojících žen je podle očekávání. Překvapivý může být návrat plodnosti po 9. měsíci , resp. po více než roce věku dítěte u 16% žen. Pozitivní skutečností je, že některé ženy, které v prvním půl roce s kojením často bojovaly a z různých příčin se jim plně kojit nedařilo, nakonec pokračovaly v kojení i mnoho dalších měsíců.

Pozn. Dotazník určitě zůstane na našem webu i dále, moc děkujeme všem ženám, které si udělaly čas na jeho vyplnění, popř. byly ochotné zaslat své záznamy z období návratu plodnosti po porodu. V zasílání odpovědí je možné dále pokračovat. Děkujeme!

Jitka Nováková

(následující část)