Důležitost poradenství v prvních nebo komplikovanějších cyklech

Nedávno mi v poště přistál mail od letošních účastníků kurzu STM. Poslali prvních pět velmi pečlivě vedených záznamů i s vlastním vyhodnocením. Chtěli se poradit, jestli je hodnocení v pořádku, a také je zajímalo, jestli velmi nízké bazální teploty (v některých záznamech i nižší než 36,0°C) jsou běžné.

Za takové maily jsem vždy ráda, protože kontrola vyhodnocených záznamů je pro začínající uživatele nejlepší zpětnou vazbou. Je to šance dotáhnout vše, co jsme na kurzu nevysvětlili dostatečně podrobně, co třeba zapadlo nebo co bylo špatně pochopeno – od sledování a zaznamenávání jednotlivých příznaků až po aplikaci pravidel pro určení plodných a neplodných dní. Skoro si myslím, že bez zpětné vazby, že STM umíte správně aplikovat na vlastních záznamech, je celý kurz do určité míry nekompletní, není ověřeno to nejdůležitější, co by měl kurz účastníkům přinést. Jako lektoři můžeme při konzultaci buď potvrdit, že STM páry používají správně nebo najdeme nějaké nepřesnosti, které můžeme podrobněji vysvětlit, abychom předešli zklamání, že STM „nefunguje“. Někdy se může objevit zbytečně „opatrné“ hodnocení, které prodlužuje potřebnou zdrženlivost víc, než je třeba, i s tím je fajn pracovat.

Jsou páry, které se ozvou jednou, dvakrát. Jsou páry, které píší opakovaně a dopisujeme si delší čas – nejdřív zasílají všechny záznamy, pak se ozývají jen když se objeví atypický průběh cyklu a pak se třeba ozvou po pár letech, aby se poradili ohledně správného určení termínu porodu nebo návratu plodnosti po porodu. A ano, jsou páry, které své záznamy neposílají. I to je možnost a svoboda každého. Ale jako lektoři určitě doporučujeme alespoň první nebo komplikovanější záznamy poslat.

Ze zaslaných záznamů jsem vybrala jeden. Než budete pokračovat ve čtení, zkuste se nad hodnocením alespoň minutku zamyslet… Je něco, co byste upravili, vyhodnotili jinak?

Zaslané hodnocení:

Rozbor záznamu:

Předovulační neplodné období: jde o třetí cyklus, takže pro vyhodnocení je možné použít pravidlo zkušenosti lékařů: neplodné období trvá do 6. dne, pokud se neobjevil hlen. Ten ale žena – zřejmě kvůli končící menstruaci – ještě nesledovala. Vzhledem k délce cyklů by do budoucna bylo dobré se o sledování hlenu od 5. dne pokusit.

Hlenový příznak: v záznamu je patrná určitá nejistota v zápisu a hodnocení hlenu. To je v prvních cyklech celkem časté a pochopitelné, protože se žena učí znát a rozumět svému hlenovému obrazu. Určitě alespoň v prvních záznamech doporučujeme hlen popsat co nejpodrobněji a zaměřit se mj. na změnu oproti předcházejícímu dnu. Jen na základě údajů v tabulce je třeba určit vrchol hlenu až 14. den (poslední den více plodného hlenu „+“). Pro lepší posouzení, který den byl skutečně vrcholem hlenu, by pomohl podrobný popis především co se týká změn tažnosti hlenu ve dnech 11-15 (je možné, že je vrchol určen správně, ale nejsou správně použity mezinárodní značky).

Vzestup teploty je možné určit dříve, od 14. dne. Pro určení dolní hladiny máme sice jen 5 platných teplot, ale vzhledem k tomu, že v ostatních zaslaných cyklech kromě jednoho byla DH vždy 36,2°C (a žena se ve všech cyklech měřila ve stejném čase), je toto hodnocení možné. Také délka luteální fáze tak odpovídá lépe ostatním cyklům.

Poovulační neplodné období: žádná z prvních tří teplot vzestupu nedosahuje na horní hladinu, je potřeba čekat na teplotu 17. dne – v tento den jsou splněny podmínky pro pravidlo R a večer tak můžeme vyhodnotit začátek neplodného období.

A co nízké bazální teploty?

M. Shannonová¹ upozorňuje, že pokud je DH kolem 36,2˚C nebo níže, popř. teploty padají úplně pod tabulku, může to souviset se sníženou funkcí štítné žlázy. Další známky snížené funkce štítné žlázy, které v záznamu můžeme pozorovat, jsou: opožděná nebo chybějící ovulace, zkrácená luteální fáze, prodloužený výskyt méně plodného typu hlenu, silnější menstruace nebo špinění před / po mensturaci… Pokud žena pociťuje i další příznaky jako únavu, zimomřivost, vypadávání vlasů, přibývání na váze ap., může být na místě požádat lékaře o vyšetření štítné žlázy.

Jitka Nováková