Může někdo s osmi dětmi hovořit o PPR?

William Corey

Rád bych se podělil o svou zkušenost učitele PPR, který má velkou rodinu. Máme s Mary osm dětí a to je ve srovnání s dnešním standardem považováno za velkou rodinu. Začali jsme se školit na učitele PPR, když byly našemu osmému dítěti asi dva roky.

Přirozeně jsem potkával lidi, kteří se ptali, jak může někdo s osmi dětmi učit beze studu PPR. Přiznávám, že jsem zpočátku sám uvažoval o tom, do jaké míry nám budou lidé jako učitelům důvěřovat. Kdo bude věřit, že jsme velkou rodinu mít chtěli? Kdo nám bude věřit, že PPR funguje? A tak jsem to zpočátku nezmiňoval. Když to vyšlo najevo, vyšlo to najevo. Já se prostě moc nenamáhal to publikovat.

Současně jsem však měl na sebe zlost, že mám rozpaky, když učím PPR a mám víc než společensky přijatelné dvě děti. Konečně sám pro sebe jsem byl přesvědčen, že je to správné. Kromě toho jsem přece neučil PPR proto, aby lidé měli malé rodiny. Učil jsem je proto, aby se lidé cvičili v ctnosti čistoty. Nezbývalo než zbavit se těch rozpaků.

Začal jsem tedy na konci první hodiny našich prvních setkání kurzů PPR, když se objevil diapozitiv ohlašující přestávku, s klidnou samozřejmostí říkat: „Než si uděláme přestávku, abychom se trochu protáhli a vyplnili formuláře, chtěl bych vám říci, že máme s Mary osm dětí.“

Odmlčel jsem se. Přítomní byli vždy tiše a čekali, co příjde po tomto prohlášení. Dodal jsem: „Zatím“ a zase se odmlčel.

Několik úsměvů a trochu nervózního chichotání. Pak jsem vysvětlil:

„Zmiňuji se o tom proto, abyste věděli, že Mary a já nevěnujeme svůj čas na to, abychom vás naučili velmi efektivní a bezpečný způsob, jak být sobecký ve sdílení daru života. Všechno, co je možno použít, lze také zneužít, PPR nevyjímaje.„

Hrobové ticho! Pokračoval jsem:

„Navzdory tomu, co nám říká moderní společnost, jsou děti  opravdu požehnáním, ať plánované nebo neplánované. Ony, a jen ony jsou živým, trvalým svědectvím vaší vzájemné lásky. Ale moci temnosti chtějí, abyste mysleli, že je svět přelidněný, a když se ukáže, že to není pravda, říkají vám, že vychovat dítě stojí nepředstavitelné sumy peněz. Nestojí.“

Připojil jsem pak asi minutovou poznámku o nějakém pozitivním faktoru velké rodiny a zakončil jsem: „Nikdo vám nemůže popravdě říci, kolik máte mít dětí. Církev povzbuzuje manžele ke štědrosti v plánování rodiny a náš Pán sám říká: “ …jakou měrou měříte, takovou vám bude odměřeno.“ (Lk 6, 38).

Pak máme přestávku. Nestalo se, že by někdo něco namítal nebo se urazil.

Máte-li velkou rodinu, nebo ji plánujete, nedopusťte, aby vás to odradilo od učení PPR. Je to naopak apoštolát právě pro vás. Máte živé svědectví, o něž se můžete dělit s jinými.